Presbyopie
Presbyopie, neboli starším českým názvem stařecká vetchozrakost (český název se prakticky nepoužívá, i vzhledem k tomu, že příliš zdůrazňuje stáří pacienta, ačkoliv se vyskytuje již ve věku, kdy se jen málokdo cítí být staříkem ), je porucha akomodace a neschopnost vidět ostře blízké předměty. První příznaky presbyopie se objevují přibližně kolem 45. roku věku a uvádí se, že kolem 60 let se situace často stabilizuje a dále se již podstatněji nemění. Není to tedy oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organizmu.
Oko při pohledu na blízko akomoduje, čočka svojí pružností, tím že se vyklene, zvyšuje svoji optickou mohutnost a umožňuje zaostření na blízko. V průběhu života se v čočce usazují látky bílkovinné povahy, které mají za následek snížení její pružnosti, a tedy zhoršení schopnosti zaostřit na blízko. Vzniká stařecká vetchozrakost.
Presbyopii korigujeme brýlemi, další možnost je korekce operačním zákrokem. Za pomoci laseru změnit optickou mohutnost rohovky a tím i celého oka. Existuje i možnost chirurgicky změnit ostrost každého oka jinak, takže jedním je vidět ostře na dálku a druhým na blízko. Toto je nutné u pacienta pečlivě vyzkoušet pomocí kontaktních čoček, aby mu toto řešení vyhovovalo. Další možností je implantace zvláštní nitrooční čočky.
